3. kapitola

 

 

Kapitola třetí: Všude dobře, ale v Bradavicích nejlíp

 

 

Nedělní odpoledne přišlo rychleji než bys řekl Potter. Ali se oblékla do svých nejoblíbenějších džínsů, bílého trička a černého koženého saka. Zkontrolovala letmým pohledem byt, popadla kabelku, vyšla na chodbu a zamkla. Sešla do mezipatra, rozhlédla se kolem zda je kolem vzduch čistý a s tichým puk se přemístila před hostinec u Tří koštat do Prasinek.Protože do smluvené schůzky zbývalo ještě asi dvacet minut zůstala před hostincem a zapálila si cigaretu. Slastně vyfoukla kouř a přitom přimhouřila oči. Nerušeně pokuřovala a netušila, že je sledována jedním konsternovaným ředitelem.

 

Severus Snape byl zvyklý na ledacos, vlastně jen máloco dokázalo tohohle netopýra překvapit. No a právě teď stála jedna taková překvapující a z míry vyvádějící skutečnost přímo před panem ředitelem. Je v skutku zarážející, co dokáže se ženou udělat změna oděvu, v tomhle případě výměna hábitu za zadek obepínající džíny a dobře střižené sako. A že to byl zadek výstavní, to musel chtěnechtě Severus majitelce přiznat. Jistě v očích většiny mužů by zřejmě byl až nadměrný, ale Severus vždy zastával názor, že krev a mléko je mnohem lepší a hezčí kombinace než kost a kůže, ostatně zkuste si jednou pánové plácnout nějakou padesátikilovou vychrtlinku. Když hříšné myšlenky, které se mu honily hlavou, podpořila ještě tím slastným výrazem ve tváři (Severus ho nazval v duchu orgastickým), měl náš pan profesor co dělat, aby se zkoncentroval, došel k ní a oslovil jí.

 

Hlas se mu při pohledu na její zadní partie posadil proklatě nízko. Už tak byl hluboký a sametový, ale tahle poloha prostě musela ženě zvednout chlupy na ruce (tedy za předpokladu, že se nedepiluje J ) a přiznejme si to, že nejen tam.

 

„Tak jste přeci dorazila“, promluvil na ni a ona sebou trochu škubla.

 

„Merline, plížíte se jak bradavický duch pane řediteli, málem jsem z Vás měla infarkt.“

 

Už ale nedodala, že tón jeho hlasu způsobil trochu jinou tělesnou reakci. Bože, pomyslela si, mohl by si zřídit horkou linku a byl by za vodou. Jistě by nestíhal zvedat sluchátko. Jsi nevybouřená Cracknellová, okřikla sama sebe, jinak by tě nemohl vzrušovat právě Snape. Musíš s tím neprodleně začít něco dělat.

 

„Mimochodem, proč bych podle Vás neměla dorazit profesore?“ zeptala se a snažila se mezi tím uklidnit myšlenky a začít se chovat alespoň trochu profesionálně.

 

„Já ani nevím, třeba proto, že jste se to dozvěděla včera, musela jste se sbalit během jednoho dne. Musela jste opustit Londýn minimálně na rok, budete tu a zavřená na hradě sama bez přátel a bez rodiny, pouze s malou možností návštěv, co třeba proto?“ řekl a pro zdůraznění své ironické odpovědi zvedl obočí do závratné výšky.

 

„Vaše ironie není na místě profesore, jsem především zaměstnanec ministerstva, který musí být připraven na plnění pracovních úkolů, jakkoliv jsou náhlé, dlouhodobé či nepříjemné a řídím se heslem, že oddanost ministerských nezná hranic.“

 

„No, tak tohle jsem už někde slyšel, půjdeme, máme toho mnoho, rád bych vše stihl před večeří.“

 

Cesta proběhla v naprostém tichu, Severus rázoval svým obvyklým tempem a Ali s ním statečně držela krok. Když už byli na pozemcích Bradavického hradu, trochu zvolnil a aniž by se na ni podíval, začal rozděloval první pokyny.

 

„Takže abychom si vše ujasnili, jste tu aby jste mi odlehčila od správy a účetnictví Bradavic, sama nejlépe víte, že s tím občas zápasíme. Ubytovaná budete přímo na hradě a o pracovnu se budete dělit semnou, ve svých komnatách si dělejte co chcete, ale v pracovně se budete držet striktně stanovených pravidel. Pravidlo číslo jedna, vše co je a nebo se objeví na Vašem stole ihned vyřídíte. Hlavní pozitivum Vaše pobytu zde, by mělo být, že se už snad nedostanu do styku s nikým s ministerstva, kromě samotného ministra. Budete ode mě držet dál ostatní a to především Teekovou. Pravidlo číslo dvě, vše co je a co se objeví na mém stole je tabu! Slova můj stůl a tabu zdůrazňuji, nepřeji si aby jste se čehokoli dotýkala, nebo nedejmerlin snad něco uklízela, s ministrem jsme domluveni, že počínaje zítřkem, veškeré sovy budou otravovat Vás a pokud bude u něčeho zapotřebí mé osobní přítomnosti upozorníte mě na to také pouze Vy nebo on. Rozpočet na nový školní rok je už hotov a odeslán ropuše. Až se ropucha uráčí ho zkontrolovat a bude mít připomínky bude se opět obracet pouze na Vás. Jinak neručím za nepoužití neodpustitelné.Účetní knihy máte v pracovně v policích u svého stolu. Byl jsem ujištěn, že si s nimi hravě poradíte.“

 

Během tohoto dlouhého monologu se dostali až k chrliči před ředitelnou. Severus se prudce zastavil a Ali měla co dělat, aby do něj nenarazila.

 

„Heslo je dévotion“ když viděl jak Ali převapeně zamrkala suše pokračoval „ ano i já mluvím francouzsky a ano i já znám slovo oddanost, pokud bych ho neznal, už bych byl dávno za humny někde v teple a v klidu kouzelnického výzkumného střediska lektvarů. Bohužel jsem tohle slovo slyšel kdysi od jistého bývalého ředitele a ten mi dodnes nedal příležitost zapomenout na jeho význam.“

 

Mezitím se octli v pracovně kde Severus pokračoval.

 

„ Když jsme u těch bývalým ředitelů“, řekl záměrně důrazněji (tedy pokud vůbec jde aby Snape byl někdy nedůrazný) a stočil pohled na „dřímajícího“ (ty uvozovky proto, že Brumbál na portrétu předváděl oscarový výkon v předstírání spánku) Brumbála „myslete na to, že pracujete v pracovně, kde stěny mají uši a že je jedno, že uši třeba spí, pokud chcete aby se něco nedostalo ven je třeba užít známé Silencio nebo ta ušiska prostě zmrazit kouzlem Gelatus.“

 

Poslední slova řekl přímo u Brumbálova portrétu a to takovým tónem, že Albusovi předstírajícímu spánek zaskočil citrónový drops. Severus se ušklíbl, spokojen sám se sebou a přesunul se k psacímu stolu v rohu pracovny, jehož deska byla kompletně pokryta haldou pergamenů. Ali si už domyslela, čí asi ten stůl bude, když koukla na druhý, větší stůl v centru pracovny na kterém nebylo nic než úhledná hromádka pergamenů, stříbrná souprava na psaní, štos knih a to vše v celkem harmonickém pořádku.

 

„Tohle, řekl Severus poněkud více poťouchlým tónem, než zamýšlel ( ale přiznejme si nemohl si pomoct J), „ je Váš stůl Cracknellová, vidíte tedy sama, že nudit se zde určitě nebudete, když pomyslím na to, že se tu potřebujete trochu zorientovat, očekávám, že bude stejně úhledný jako můj do konce příštího týdne. Ještě potřebujete vědět, že kartotéku zaměstnanců máte zde“, ukázal na vyřezávanou skříň, podobnou plechovým mudlovským kartotékám, „ no a kartotéku žáků má ve své pracovně zástupce ředitele Lupin, kterému samozřejmě budete také k ruce, ale pouze pokud nebudete mít žádné úkoly zadané ode mě.

Teď Vás můj osobní domácí skřítek odvede do Vašich komnat, kde už jsou všechny Vaše věci, zabydlete se, v šest je večeře ve Velké síni, vím, že jste tu nestudovala, ale předpokládám, že když jste tu byla párkrát s ministrem, tak víte kde to je. Jinak stačí zavolat skřítka, rád Vás tam i kamkoli jinam na hradě odvede. Večeřet budeme sami a to ještě asi čtrnáct dní, kompletní personál je totiž na dovolené, tedy na něčem, o čem si já i vy momentálně můžeme nechat jen zdát. A ještě poslední věc, tedy spíš rozkaz, to Vaše kouření nechci vidět jinde, než ve Vašich komnatách, je to jasné?“ Nebudu totiž znovu riskovat ten postkoitální pohled který přitom máš holčičko. Severus se zarazil, Merline na co to myslíš Snape, pokud tě tohle napadá při pohledu na kouřící ženskou, je nevyšší čas vyrazit někam mezi lidi a někoho sbalit.

 

„Jistě pane řediteli, jak si přejete, mohu tedy jít?“

 

Věta pronesená „holčičkou“ o které právě přemýšlel ho přivedla zpět do reality.

 

„Dobby!“ štěkl snad až příliš zbrkle.

 

„Pán volal?“

 

„Odveď slečnu Cracknellovou do jejích komnat.“

 

„Ano Pane, jak si Pán přeje, pojďte prosím za Dobbym slečno.“

 

„Uvidíme se tedy na večeři profesore“

 

Když přikývl, tak se Ali otočila a následovala skřítka ven z pracovny a po chodbě hradu až ke svým pokojům.Cesta trvala jen chvilku a nebyla příliš složitá, prostě od chrliče doprava asi minutku chůze. Dobby se před dveřmi úslužně uklonil a zeptal se zda chce Ali doprovodit až do pokoje. Když s díky odmítla tak s puknutím zmizel. Otevřela dveře pokojů a hned jak vstoupila, věděla, že se zde bude cítit dobře. No jakpak by také ne, pokoje byly útulné a koupelna skvostná. Dokonce všechny její věci byly vybaleny, knihovna byla zaplněna, v sekretáři byl její porcelán, dózy s kávou, skleničky a lahve s vínem, u jednoho z křesel byl dokonce malý kuřácký stolek s cigaretami a popelníkem, ve skříních úhledně vyskládané šaty s doplňky a toaletka byla zaplněna kosmetikou.

Ali se posadila do křesla a spokojeně si protáhla nohy, tak tohle bude ještě dost zajímavé, pomyslela si když si zapálila cigaretu. Pohledem na hodinky zjistila, že má hodinu do večeře a tak se rozhodla, že se před tím ještě osprchuje a převlékne. Ale nejprve v klidu dokouřím, Snapova oduševnělost mi nikam neuteče, ušklíbla se pro sebe.

 

 

Pozn.:

GELATUS - toto kouzlo je můj pokus o překlad z latiny, mělo by to znamenat zmrzlý