9.kapitola - 1. část

Kapitola rozdělena na dvě části, obzvlášť zábavným jsem shledala to, že mi Word neúnavně opravuje jméno Cissa na Cista, ale to jen tak na okraj. Přeji příjemné počtení.

 

Kapitola devátá: Francouzská broskvička (část první)

 

Lucius byl znechucen. Poměry v Anglii se začínaly vymykat jeho kontrole, jeho praštěná švagrová se roztahovala v jeho sídle a hrála si na hostitelku Temného pána. Alespoň, že se mohl co čtrnáct dní uklidit do Francie. Být jakýmsi styčným důstojníkem pro SCH se ukázalo být mnohem lepším než čekal.

 

Hlava SCH René Voisin byl sice stejný fanatik jako Bella, ale byl to fanatik kultivovaný, nepoznamenaný mozkomory v Azkabanu. V jeho sídle se vždy dobře jedlo a kvalitní pití teklo proudem. To však nebyly hlavní důvody proč měl Lucius tak rád své inspekce u SCH.

Tím hlavním důvodem byl zasvěcovací rituál. Lucius moc dobře věděl, že si ho René vymyslel hlavně pro své potěšení, nikoli jako zkoušku oddanosti Temnému pánovi. A bylo mu to upřímně jedno. Důležité bylo, že se ho mohl zúčastnit jako zasvěcovatel a průvodce novicky kdykoliv se mu to zlíbilo.

 

Tentokrát dorazil na Beauregard dost špatně naložen, Cissy, která ho vždy do Francie ráda doprovázela se mu raději hned klidila z cesty a šla si odpočinout do komnat, které jim René vyhradil pro jejich pobyty. Lucius musel bohužel s Voisinem probrat několik plánovaných akcí a nebylo mu dopřáno takového komfortu jako Narcisse. Když domluvili a usedli ke krbu se sklenkou kvalitního vína, zatvářil se Voisin vzrušeně.

 

„Na večer je při pravena jedna novicka milý příteli. Není to sice vůbec tvůj typ, ale vynahrazuje to svým věkem a nevinností.“

 

„Víš jak mi zpravit náladu mon ami“ řekl Lucius a ušklíbl se „myslím, že i Cissy bude potěšena, potřebujeme takové rozptýlení oba jako sůl.“

 

„Co o ní víme? Bude přínosem?“ pokračoval a snažil se nedat Voisinovi najevo jak moc je na tu dívku zvědavý.

 

„Jmenuje se Alice Lefebre, jejího otce znáš, dodává ti víno.“

 

„Jistě, jistě že znám, ale měl jsem za to, že jeho žena je mudlorozená. Nebo se mýlím?“

 

„Ne, je to tak. Nejprve jsem si myslel, že souhlasí proto, aby ochránila matku, ale pak jsem přišel na důležitější důvod, proč se k nám slečna Lefebre ráda přidá.“

 

„A ten je?“ zeptal se s mírnou známkou netrpělivosti v hlase Lucius.

 

„Pod veritasérem nám prozradila, že se cítí být ve svém okolí nedoceněná. Touží po moci a uznání. Musím říct a myslím, že mi to odsouhlasíš, až ji uvidíš, že to bych do ní nikdy neřekl. Sázel jsem opravdu spíš na tu ochranu matky. Protože i když jsou velmi majetní, moc vlivu tu ve Francii nemají.“

 

„Dobrá tedy, původ nic moc, důvod vstupu do naší organizace ho ale stonásobně vyvažuje. Když pomyslím na to, že s těmito cíli k nám vstoupil i Severus, tak by to nemuselo být vůbec špatné. Je pravda, že nemám vůbec tušení o tom jak vypadá, vždy jsem jednal jen s jejím otcem. Docela příjemný a bodrý chlapík. Říkal jsi něco o jejím věku, je tedy mladičká?“

 

„Ano velmi, bude jí osmnáct.“

 

„A schopnosti? Úměrné věku? Jakou školu má?“

 

„Je schopná, velmi. Krásnohůlky, nyní dálkově Sorbona, tuším germanistika a lingvistika. V akci jsem ji sice neviděl, ale prospěla s vyznamenáním, takže to jistě nebude zlé.“

 

„Zní to až moc dobře, bude v tom háček, proč není ta třešnička můj typ?“

 

„No zřejmě proto, že to není třešnička, ale pořádná broskev!“

 

Po vyřčení téhle věty se Voisin šíleně rozchechtal.

 

„No, co se dá dělat“ řekl Lucius s přehnanou lítostí, „Cissy alespoň nebude žárlit.“

 

„O rituálu ví, je srozuměna s tím co jí čeká, zdá se že jedna z našich dam je její spolužačka a pustila si pusu na špacír, což mi připomíná, že slečně Abellové budu muset osobně připomenout pravidla.“ Odmlčel se a na tváři se mu usadil chlípný škleb.

 

„ Bude připravena v osm večer v modrém salónku, dresscode zná, řekl jsem jí co ty a Narcisska máte rádi a vyžadujete. Vzhledem k tomu, že je už skoro šest nechám tě, aby ses mohl v klidu připravit. Klidně si dejte večeři přinést do komnat. Firny se o to rád postará.“

 

„Díky René, ale víš, že Ciss ani já nikdy před zábavou nejíme. Ale máš pravdu půjdu, musím to říct ženě, aby měla dost času na přípravu. Pěkný zbytek večera příteli a děkuji za dárek, zvedl mi náladu.“

 

Lucius se elegantně zvedl a pokynul svému francouzskému hostiteli. Ten se na oplátku usmál a popřál svému hostu dobrou zábavu.

 

Malfoy vyšel z Voisinovi pracovny a chvatným krokem se vydal ke svým komnatám. Nemohl se dočkat toho, až řekne své milované Narcisse, že dnes večer budou mít novou hračku. Když Cissu poznal byla jeho zálibou zděšena. Aby ne, její puritánská výchova jí sotva dovolila pár polibků před svatbou. Ale postupně se mu podařilo ji naladit na stejnou vlnu. K jeho mírnému zklamání však měla stejné chutě jako on. Vždy doufal, že by ona mohla být jeho hračkou. Ostatně bylo by to ideální. Miloval ji a nemusel by hledat jinde. Jenže ona si sama chtěla hrát a tak se prostě museli čas od času poohlédnout jinde. A tyhle riuálky jim skýtali neskutečné množství zábavy a potěšení, byla to zkrátka jedinečná příležitost. Ano, Cissy bude nadšená. Letmo se koukl na hodinky a s radostí konstatoval, že už zbývá jen hodina a půl do začátku.

 

„Narcissko“

 

„Ano drahý?“ Narcissa ani nevzhlédla od týdeníku čarodějek, respektive od jeho francouzské mutace.

 

„Mám pro tebe překvapení drahoušku, máme dnes večer povinnosti“

 

Cissy sebou trhla a vzhlédla k němu s přesně tím výrazem, který očekával. Bylo v něm vzrušení, radost a dychtivost.

 

„Opravdu? Merline, to je skvělé, musím se připravit. Za jak dlouho?“

 

„V osm v modrém salónku.“

 

„Dobře, potřebuji koupel, budu připravena deset minut před osmou, vyhovuje?“

 

Lucius přikývl, když šlo o hraní, byl na Cissy a její dychtivost vždy spoleh.

 

Když ve tři čtvrtě na osm večer vplula Narcissa Malfoyová do obývacího pokoje jejich apartmánu, Lucius zatajil dech. Jeho žena opravdu věděla jak ohromit. To, co měla na sobě jí pořídil sice on, ale na té figuríně v mudlovském obchodě to nevypadalo ani zdaleka tak dechberoucně, jako na jeho milované. Lucius si uvědomil,  jak velkým dítětem štěstěny byl, že volba jeho rodičů padla právě na Narcissu. Děkoval Merlinovi, že mu seslal takový poklad, naladěný na stejnou vlnu, jako byl on sám.

 

Luciusův dárek Narcisse :)

 

Jeho pohled jí donutil se pousmát, ano jen málo co, dokázalo vymazat chladný pohled jejího manžela. Ale jí se to povedlo, teď si byla jistá, že se může v klidu oddat zábavě, protože jejího muže jí, alespoň dnešní večer rozhodně žádná novicka nevyfoukne.

 

Lucius oblečený do úzkých kožených kalhot a karmínově rudé hedvábné košile vstal z křesla a nabídl Narcisse rámě. Byl čas vyrazit. Nerad nechával svoje hračky čekat.

 

Konec první části.