6. kapitola

Kapitola šestá: Čaj o páté

Vrtalo mu hlavou odkud ji může Malfoy znát. A ještě víc mu hlavou vrtalo, odkud ji může znát tak dobře, že ji takhle oslovuje. Přeci jen nebylo Malfoyovým zvykem říkat cizím ženám přezdívkami, tedy pokud spolu něco neměli. Merlin ví proč, Severusovi se představa toho, že Malfoy býval Aliiným milencem vůbec nelíbila. Navíc ona rozhodně nevypadala jako jeho typ. Ne nadarmo měl doma štíhlou, bloďatou Narcissu. On přeci nikdy nebyl na buclaté, štavnaté broskvičky. Počkat! Šťavnatá broskvička? Morgano, já o ní přemýšlím jako o chlupatém ovoci? Nemožné. Opravdu už mi straší ve věži. V sobotu po večeři na Manoru vyrazím do nočního klubu. Jinak se asi opravdu zblázním.

Ali večer přišla sova s pozvánkou na Malfoy Manor. Byla pozvaná na odpoledne na čaj, ale pokud by chtěla, Malfoyovi by uvítali její přítomnost také při večeři na kterou dorazí ještě Snape a Draco se svou snoubenkou. Ali se rozhodla, že se večeře nezúčastní, alespoň bude mít v sobotu klidný večer, když bude Snape mimo hrad. Na odpoledne strávené ve společnosti Malfoyových se však velmi těšila, proto ihned poslala sovu zpět se vzkazem, že pozvání s velkou radostí přijímá.

Zbytek pracovního týdne byl ve znamení restů, Ali denně vyřídila asi více sov, než když byla asistentkou ministra. Prakticky všechny sovy nesly nějakou upomínku. Tam neodevzdaný dotazník, tuhle hlášení o žácích, asi tři byly od Teekové s žádostmi o doplnění návrhu rozpočtu. Stále létaly další a další a další. V pátek ve čtyři odpoledne, když už tři hodiny nepřilétla ani jedna, Ali pro sebe konstatovala, že nejhorší má asi zasebou.

Po večeři se odešla do svých komnat, aby si připravila oblečení na zítřejší návštěvu. Narcissa, jak Ali dobře věděla si potrpěla na dekorum a oficiálnost, rozhodla se tedy pro klasické , černé pouzdrové šaty  v délce ke kolenům, které si koupila před rokem v Londýně. Oblékla si je, aby viděla jak jí sedí a s hrůzou zjistila, že jí sedí opravdu těsně. Čtrnáct dní sportovní nečinnosti se projevilo dosti znatelně. No tak to ne, od zítřka začínáš s běháním děvče, jinak se nevejdeš do šatů, řekla si Ali. Svlékla šaty a po večerní sprše ulehla do postele s rozečtenou knihou aby po chvilce usnula.

Severus stál v pracovně u okna a přemýšlel. No tedy to by se asi zdálo nestrannému pozorovateli, on prostě koukal do blba. Je sobota ráno, víkend začíná a on nemá co dělat. Ještě před týdnem by seděl za stolem a snažil by se zvládnout tu hromadu pergamenů, která vždy okupovala jeho stůl. Ale to bylo před týdnem, bylo to před tím než do Bradavic napochodovala slečna "zaúčtuju a zorganizuju všechno, co mi přijde pod ruku". Slečna, která zapříčinila to, že teď snad poprvé v životě zírá do prázdna a neví,  co s volným časem.

A jak tak pan ředitel zíral, uviděl na pozemcích běžet postavu. Na tom by nebylo nic neobvyklého, řeknete si. Jistě, ale to by musel být školní rok a postava by musela mít hábit. Neobvyklé to bylo proto, že školní rok nebyl, v Bradavicích nebyl nikdo krom Severuse, slečny asistentky a  pár svraštělých skřítků a navíc postava hábit rozhodně neměla. Tahle postava měla velmi sexy sportovní podprsenku na velmi sexy trupu a taky velmi sexy běžecké kalhoty na velmi sexy zadečku a nožkách. (pozor, to že to byla sportovní podprsenka a běžecké kalhoty víme jen my, Severus si prostě pomyslel něco o druhé velmi sexy kůži :) )Když přiběhla blíž, přesvědčil se Severus, že jeho válkou zocelená schopnost dedukce neselhala, Dobby ani Winky to nebyli :). Ano, byla to Ali a on si z hrůzou uvědomil, že dostal chuť na  štavnaté ovoce.  A protože si Severus vždy rád dopřával to na co měl chuť, rozhodl se, že tuhle Broskvičku určitě brzy ochutná. Ale k tomu bude zapotřebí se o ní nejprve co nejvíc dozvědět.

S pomocí boží a černého stahovacího body lemovaného krajkou se Ali nasoukala do šatů. Skontrolovala líčení a účes, nazula si botky, popadla kabelku s hůlkou a vydala se do ředitelny, aby se odletaxovala na Manor. Jentaktak se minula se Severusem, který v ředitelně dokončil čtení osnov, které mu dopoledne přinesla Malfoyova sova a s poznámkami, které mu hodlal předat před večeří, se odebral do svých komnat, aby se osprchoval a převlékl.

Ali byla u Malfoyových přijata přesně tak vřele, jak předpokládala. Přestože se znala důvěrněji spíše s Luciem, Narcissu za války také několikrát potkala a proto bylo o čem vyprávět. Nejprve jim musela poreferovat o tom, jak se mají rodiče a společní francouzští známí a potom přišli na řadu Malfoyovi. Lucius si postěžoval na domácí vězení, na příšernou soudkyni a Narcissa se zas svěřila se svými obavami o Draca, který se před nedávnem zasnoubil. Zasnoubení ale nebylo to, co by Narcissu znepokojovalo, byl to spíš výběr partnerky. Draco se totiž vzhlédl ve slečně Grangerové. Lucius byl z toho nadšený, ostatně co by mohlo víc napravit zkaženou image rodiny, než přivdaná válečná hrdinka, ale Narcissa si vždy představovala svou snachu více rodinně založenou, mnohem více tradiční a méně emancipovanou. A podle Luciových protočených panenek nebyla Ali první, kdo tuhle Narcissinu obavu musel poslouchat.  Ali se ji snažila rozptýlit, ale v tom zasáhl Lucius a zeptal se Ali jak se vlastně dostala zrovna do Bradavic.

"No to je prosté" řekla Ali.

"Vy oba nejlíp dobře víte, jaké bylo moje krytí ve Francii." Oba svorně přikývli a s vážnou tváří naslouchali co bude dál.

"No a když válka skončila, odjela jsem do Anglie a přihlásila jsem se do bystrozorského kurzu. Jenže tam jsem natrefila na Brouzdala. A Brouzdal začal vyhrožovat, že zveřejní informace o mé minulosti, pokud s ním nebudu spát. A protože spát s Brouzdalem není, to po čem bych zrovna prahla, ukončila jsem kurz a obrátila se na Kingsleyho, jestli by mi nemohl nějak pomoci. Hledal zrovna asistentku, takže jsme u něj nastoupila. Předtím jsem změnila vzhled a jméno. Jenže ani ministerská ochrana Brouzdala nechce odradit, je to asi tři týdny, co mě znovu obtěžoval a tak se Kingsley rozhodl, že mi nejlíp bude v Bradavicích, tedy alespoň do doby, než nějak zneškodní Brouzdala. No a zbytek už znáte."

"Severus o tom ví?" zeptal se Lucius.

"O mé odbojářské minulosti, nebo o krytí?" ušklíbla se Ali.

"Ví jen, že jsem se potřebovala zbavit toho otravy, nic víc."

"A hodláš mu o tom říct, jsem si jistý, že by to pochopil. Nehledě na fakt, že by se docela jistě dokázal o toho pitomce postarat."

"Zatím nemám důvod mu to říkat a on sám se neptal. Ale pokud se zeptá Tebe Luciusi, řekni, co uznáš za vhodné. Plně Ti důvěřuji, vlastně Vám oběma." řekla a usmála se směrem k Narcisse.

"Jste jediní lidé v Anglii, kteří znají celou pravdu. Ani Kingsley neví všechno. A Brouzdal s hodně věcí jen domýšlí. Takže pokud se Vás bude Snape ptát a Vy mu prozdradíte pravdu, nebudu se zlobit. Jsem si jistá, že víte, co děláte a komu můžete důvěřovat."

S těmito slovy se zvedla, protože byl právě čas k odchodu, pokud se tu nechtěla setkat se Snapem. Oba manžele objala a se slibem, že je znovu brzy navštíví se odebrala ke dveřím. Odmítla použít letax s tím, že se raději trochu projde a poté se přemístí. Lucius ji doprovodil až ke dveřím, zatímco Narcissa se odebrala do kuchyně dohlédnout na přípravu večeře. Jen co se za Ali zavřeli dveře, praštila ji do nosu vůně  růží z Narcissina proslulého parčíku. Ali se rozhodla, že se před odchodem ještě potěší pohledem na tu nádheru a rozešla se směrem k záhonům, když její periferní vidění upoutal pohyb v nedalekém altánku.