8.kapitola

 

Kapitolu jsem četla asi pětkrát, přesto neručím za to, že až si to přečtu znovu nenajdu chybu. Takže mějte prosím ohledy, děkuji.

 

 

 

Kapitola osmá:  Jedno tajemství

 

Když dorazili do pracovny a Lucius mu předal objemné desky narvané pergameny k prasknutí, přijal Severus nabídnutou sklenku whisky, kterou měl v plánu co nejrychleji vypít a vypařit se zpět do Bradavic. No, Malfoy byl zřejmě jiného názoru. Hned co předal sklenku a desky, spustil nářek ukřivděného válečného hrdiny. Kdyby to měl Severus shrnout, bylo by to něco v tom smyslu, že Lucius - Potter by ho beze mě neporazil -Malfoy je za své zásluhy o pád Temného Pána terorizován a nucen činit další a další dobro. Severus ten nářek nevnímal, hlavou mu po dnešku ještě intenzivněji vířila otázka kdy, za jakých okolností a jak intimně Malfoy poznal Cracknellovou. No a tak se prostě a jednoduše zeptal.

 

„Rozumíš tomu, že mé nasazení krku, moje oběť a mé zásluhy jsou takhle pošlapávány a zpochybňovány? Chápeš to? A zrovna takovouhle rašplí. Merline , určitě mě chce a neví jak mi to má naznačit, je evidentně neukojená" odfrkl si Lucius.

 

„Odkud ji znáš?“ zeptal se Severus s mnohem větší razancí než zamýšlel.

 

Lucius se zarazil a podíval se na Snapea jako na idiota.

 

„Odkud asi, kromě několika střetnutí v u soudu, z jejích častých návštěv tady a z ministerstva samozřejmě. Co je to za debilní dotaz Severusi?“

 

„Nemyslím tu rašpli“ řekl rozladěně Severus „myslím meruňku!“

 

Lucius se zarazil a chvilku přemýšlel koho tedy Snape myslel a pak mu to došlo.

 

„Broskvičku“ opravil ho Lucius a neskrýval pobavení nad jeho přeřeknutím a zájmem o Ali.

 

„To je jedno Malfoy, ovoce jako ovoce“

 

„Vnímal jsi vůbec můj přechozí nářek? Co jsi to za přítele, že tě vůbec nezajímá, jak trpí má aristokratická hrdost?“

 

„Na něco jsem se ptal Lucie, buďto odpověz nebo dělej dál tajemného, je mi to jedno, hlavně rychle. Mám ještě nějakou práci.“

 

„No dobře, dobře, tak se hned neurážej. Známe se už relativně dlouho, myslím, že jí bylo právě osmnáct, když jsme se poznali. Byla jedním mých kontaktů ve Francii.“

 

Severus překvapeně zvedl obočí.

 

„Ona měla něco společného s SOMBRE CHEVALIERS?“

 

„Vlastně máte dost společného hlavně vy dva Severusi, ale ano byla jednou z nich. Je to přísně tajné a myslím, že kromě mojí maličkosti, Cissy, ministra a tebe to ví v Anglii už jen ten ubožák Brouzdal, ostatně pokud vím právě proto je v Bradavicích. Vydírá ji. Ale tohle jsem ti asi neměl říkat, takže ani slovo o tom, že to víš. Jinak jsme skončili Snape!“

 

Severusovi letěly hlavou stovky myšlenek. Pokud byla členkou SCH jak to, že je tak blízko Kingsleymu a tomu to nevadí. Byla snad agentkou od začátku? Prošla zasvěcovacím rituálem? Pokud ano, kdo ji tím rituálem provedl? Byl to Lucius, proto jsou si tak blízcí? Ví o tom Cissa? Neříkal někdo, že její matka byla mudlorozená? Co myslel Lucius tím, že máme my dva mnoho společného? Tyhle a další otázky si žádaly odpověď. A proto se teď musí pokusit vytáhnout z Malfoye co nejvíc. Večerní dostaveníčko se slečnou agentkou bude zkrátka muset počkat.

 

 

„Členka SCH říkáš? Měl jsem dojem, že je její matka mudlorozená a že s rodiči dobře vychází, proč by se k nim přidávala?“

 

„Tohle není téma, které bychom měli probírat Severusi. Je to její soukromá věc, nehodí se to.“

 

„Jsem její zaměstnavatel Malfoy, potřebuju vědět, jestli je na ní spolehnutí! Je to má asistentka“ odpověděl pružně Severus a modlil se aby to na aristokrata zabralo.

 

„Asistentka nebo ne, je to příliš citlivé téma a ona by mi provedla něco hodně ošklivého, kdyby se dozvěděla, že jsem ti to prozradil.“

 

„Klidně si mne pojisti Malfoy, nehodlám to zneužít.“

 

Bylo vidět, že Malfoy usilovně přemýšlí, zda to udělat nebo ne. Když už si Severus myslel, že prohrál tak si Lucius rezignovaně povzdechl a přikývl.

 

„Dobrá, řeknu ti to, ale jen proto, že je dost možné, že se ve škole brzy objeví Brouzdal a tak je nutné abys věděl o co jde. Jestli se ale dozvím, že jsi to proti ní nějak zneužil, naše přátelství bude u konce a ty budeš litovat Snape, je to jasné.“

 

Lucius se u toho tvářil tak teatrálně, že se musel Severus v duchu ušklíbnout, ale navenek nedal nic znát a jen s klidným výrazem přikývl.

 

„Fajn, tak si doplň sklenku a posaď se, tohle bude delší povídání.“

 

Severus pozoval Lucia jak dělá přesně to, co mu právě doporučil a v duchu jásal nad tím vítězstvím. Dozví se tajemství Alice Cracknellové, miláčka ministra a dle životopisu, neposkvrněné osoby. A pak si spolu užijí, protože pokud mohl z vlastních zkušeností říct, holky z SCH to vždy uměly pořádně roztočit.

 

Pozn.:

 

SOMBRE CHEVALIERS nebo SCH – v překladu Temní rytíři, vymyslela jsem si je jako francouzskou pobočku Smrtijedů. Bude to sice zřejmé z další kapitoly, ale jen pro objasnění. SCH pro Voldemorta v mé povídce kontoloval za války právě Malfoy díky své znalosti jazyka a zvyků ve francouzkých kouzelnických kruzích. Po vraždě Brumbála tam nějaký čas přebýval Snape, proto zná tak dobře strukturu a zvyky v SCH. Bylo to těch několik měsíců, než Voldemort dostal ministerstvo a Snape nebyl jmenován bradavickým ředitelem. Ale i po té Francii spolu s Malfoyem, který tou dobou pomalu začínal dělat pro FŘ, navštěvoval a využíval některých styků právě ve špionáži pro Řád.